Plánování těhotenství je období, kdy se vyplatí dbát nejen na celkové zdraví a vyvážený životní styl, ale také na dostatečný příjem klíčových vitamínů a minerálů. Některé z nich mají přímý vliv na plodnost, ovulaci a kvalitu vajíček, zatímco jiné zajišťují správný vývoj dítěte už v raném těhotenství. Ženy v České republice často trpí nedostatkem folátu, vitamínu D, jódu a omega-3 mastných kyselin, což může snižovat šanci na otěhotnění a ovlivnit průběh těhotenství.
Kyselina listová (folát)
Jedním z nejdůležitějších vitaminů v období plánování těhotenství je kyselina listová, respektive její bioaktivní forma folát. Folát je nezbytný pro dělení buněk a vývoj nervové soustavy plodu. Mnoho žen má sníženou aktivitu enzymu MTHFR, který přeměňuje běžnou syntetickou kyselinu listovou na její aktivní formu. Z tohoto důvodu se stále častěji doporučuje užívat rovnou bioaktivní folát (Metafolin® nebo Quatrefolic®). Quatrefolic® patří mezi nejstabilnější a nejlépe vstřebatelné formy folátu, a proto je vhodnou volbou pro ženy, které plánují těhotenství nebo jsou těhotné.
Z preventivních důvodů se folát doporučuje užívat minimálně tři měsíce před početím a pokračovat v suplementaci i během těhotenství. Aktivní folát tak pomáhá snižovat riziko vývojových vad neurální trubice a podporuje správný růst a vývoj miminka už od úplného začátku.
Vitamín D
Vitamín D má zásadní význam pro imunitu, nervovou soustavu, vstřebávání a ukládání vápníku do kostí a souvisí také s celkovým hormonálním zdravím ženy. V české populaci je jeho nedostatek velmi častý a odhaduje se, že až 98 % lidí má hladinu vitamínu D nižší, než je optimální. Nedostatek se projevuje nejen v zimních měsících, ale často i v létě, protože používání opalovacích krémů s vysokým SPF výrazně snižuje tvorbu vitamínu D v kůži.
Nejlepší způsob, jak zjistit hladinu vitamínu D, je krevní test, ať už formou laboratorního odběru, nebo domácího samotestu z kapky krve, který se odesílá do certifikované laboratoře. U žen plánujících těhotenství i těhotných se doporučuje alespoň základní suplementace dle odborných doporučení, ideálně na základě reálné hodnoty v krvi. Pokud žena současně užívá vápník, je nezbytné doplňovat také vitamín K2 (zejména formu MK-7), který zajišťuje správné ukládání vápníku do kostí a zubů a brání jeho ukládání v cévách. Dnes už můžeme vybírat z čady kvalitních doplňků, které nabízejí synergickou kombinaci vitamínu D3 a K2.
Jód
Jód je často opomíjený, ale velmi důležitý prvek pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Tyto hormony ovlivňují metabolismus, růst plodu, vývoj nervového systému i intelekt dítěte. V prvním trimestru je plod závislý výhradně na hormonech štítné žlázy matky, a proto nedostatek jódu může negativně ovlivnit vývoj mozku dítěte.
Obecně se doporučuje dostatečný příjem jódu v období plánování těhotenství, během těhotenství i v době kojení. Výjimkou jsou ženy užívající léky na štítnou žlázu, například přípravek Euthyrox. U nich by měl být příjem jódu vždy řízen endokrinologem, který zohlední aktuální funkci štítné žlázy, laboratorní hodnoty a případnou autoimunitu.
Přestože je jód pro těhotenství velmi důležitý, neplatí, že čím více, tím lépe. Nadbytečný jód může být pro štítnou žlázu stejně rizikový jako jeho nedostatek. Při výběru a užívání doplňků stravy s jódem je proto důležité dávat pozor na několik věcí. Nadbytek jódu může stejně jako nedostatek narušit funkci štítné žlázy, proto je důležité nepřekračovat doporučené dávky a počítat celkový příjem ze všech doplňků. Ženy užívající léky na štítnou žlázu nebo s autoimunitou (Hashimoto) by měly užívat jód pouze po doporučení endokrinologa.
Omega-3 mastné kyseliny
Omega-3 mastné kyseliny, zejména DHA (dokosahexaenová kyselina) a částečně EPA, jsou důležité jak v období plánování těhotenství, tak v průběhu těhotenství a kojení. DHA se zabudovává do mozku a sítnice plodu a její dostatek je spojen s optimálním neurovývojem dítěte, nižším rizikem předčasného porodu a vhodnou porodní hmotností. Po narození se DHA dále dostává k dítěti prostřednictvím mateřského mléka.
Hlavním zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou tučné mořské ryby, jako je losos, makrela, sardinky nebo sleď. V české populaci je však jejich pravidelná konzumace často nízká, a proto se u žen plánujících těhotenství a těhotných často doporučuje suplementace omega-3. Velmi vhodné jsou i vegan doplňky z mořských řas, které obsahují DHA a zároveň mají minimální riziko kontaminace těžkými kovy.
Myo-inositol
Myo-inositol je látka, která se přirozeně vyskytuje v těle a hraje důležitou roli v citlivosti buněk na inzulin a v hormonální rovnováze. Je obzvlášť významný u žen s PCOS, nepravidelným cyklem, inzulinovou rezistencí nebo zvýšenou hladinou androgenů. Myo-inositol pomáhá stabilizovat hladinu inzulinu, což následně podporuje dozrávání folikulů a přirozený vznik ovulace.
Zároveň může myo-inositol zlepšovat kvalitu vajíček a přispívat k pravidelnějšímu menstruačnímu cyklu bez nutnosti hormonální léčby. Za nejúčinnější se považuje kombinace myo-inositolu s D-chiro inositolem v poměru 40:1, která odpovídá fyziologickému poměru v ženském organismu a poskytuje nejlepší efekt na hormonální a metabolickou rovnováhu.
Prolaktin a bylinky - co jste možná nevěděla
Při obtížích s otěhotněním hraje roli také hormon prolaktin, který je známý především jako hormon podporující tvorbu mateřského mléka. Méně známou, ale velmi významnou funkcí prolaktinu je potlačení ovulace. V období kojení jde o přirozený ochranný mechanismus těla, který brání příliš brzkému novému otěhotnění. Pokud je však prolaktin zvýšen mimo kojení, může blokovat ovulaci, prodlužovat menstruační cyklus a snižovat šanci na početí. Jeho zvýšená hladina může souviset se stresem, nedostatkem spánku nebo poruchami štítné žlázy, proto je při nepravidelném cyklu vhodné vyšetřit nejen pohlavní hormony, ale také funkci štítné žlázy a právě prolaktin.
V některých případech může podpořit hormonální rovnováhu bylinka drmek obecný (Vitex agnus-castus). Drmek působí přes hypotalamo-hypofyzární osu, pomáhá stabilizovat hladinu prolaktinu, může podpořit ovulaci a prodloužit luteální fázi, a je proto využíván u žen s nepravidelným cyklem nebo mírně zvýšeným prolaktinem. Důležité je správné užívání: drmek se doporučuje pouze v první polovině cyklu, tedy do ovulace, obvykle v dávce okolo 0,5 g denně. Dávky nad 2 g denně mohou mít opačný efekt, hladinu prolaktinu zvyšovat a ovulaci naopak potlačovat.
Co se vyšetřuje, když se nedaří otěhotnět?
Pokud se početí nedaří, je na místě nejprve zhodnotit, zda ještě nejde o normální časový rámec a teprve poté zvažovat podrobnější vyšetření. Za normální dobu otěhotnění se považuje období do dvanácti měsíců pravidelného nechráněného styku u žen do 35 let. U žen starších 35 let se doporučuje začít vyšetřovat dříve, obvykle po šesti měsících neúspěšného snažení. Vyšetření by mělo být zahájeno dříve také u žen s velmi nepravidelným cyklem, známým onemocněním jako je PCOS či endometrióza nebo po prodělaných závažnějších gynekologických komplikacích.
Základem je vždy gynekologické vyšetření, při kterém lékař pomocí ultrazvuku hodnotí stav dělohy, vaječníků, růst folikulů a tloušťku děložní sliznice. Podle situace potom doplní laboratorní krevní testy, které mohou zahrnovat hormonální profil, tedy například hodnoty FSH a LH, estradiolu, progesteronu, prolaktinu a také AMH (Anti-Mülleriánský hormon), který napovídá, jaká je vaječníková rezerva. Důležitou součástí je také vyšetření hormonů štítné žlázy (TSH, případně fT3 a fT4), protože poruchy štítné žlázy mohou významně ovlivňovat menstruační cyklus a plodnost.
V některých případech se provádí také vyšetření infekcí a chronických zánětů v oblasti pánve, například pomocí stěrů a kultivace z děložního hrdla nebo testů na chlamydie. Pokud je podezření, že vajíčko nemůže projít vejcovodem, může gynekolog doporučit vyšetření průchodnosti vejcovodů pomocí metod, jako je HSG (hysterosalpingografie) nebo šetrnější HyFoSy.
Je důležité nezapomínat, že problém s početím se netýká pouze ženy. V přibližně 40 až 50 % případů se na obtížích s otěhotněním podílí mužský faktor. Standardním vyšetřením u partnera je spermiogram, který hodnotí množství, pohyblivost a tvar spermií. Teprve komplexní pohled na oba partnery umožní zvolit vhodný postup a případnou léčbu.
Závěrem
Při plánování těhotenství má velký význam nejen zdravý životní styl, dostatek spánku a zvládání stresu, ale také cílený příjem konkrétních mikronutrientů. Mezi klíčové látky patří aktivní folát, vitamín D, jód, omega-3 mastné kyseliny a myo-inositol. U některých žen mohou správné hormonální nastavení podpořit také bylinky jako drmek obecný, zejména v případech mírně zvýšeného prolaktinu nebo nepravidelného cyklu. Tato kombinace přístupů může významně ovlivnit kvalitu vajíček, pravidelnost ovulace i zdravý vývoj miminka od samého počátku těhotenství.
